Pokec

Metalinda - Xénia

Najlepšie baby sú z Palúdzky
Dokážu chlapcov zahnať do úzkych
Kážu im spievať piesne o noci
Nechcú sa tvárou k hviezdam otočiť
Jednu z nich nazval som Maruška
Len struny gitár mohli jej zašuškať
Že stojím sám v predpeklí sveta
Stačilo málo a mohli sme lietať

Maruška nikdy neľúbená (…stokrát poľúbená…)
Zdvihla si sukňu nad kolená
A utekala bosá trávou (…bosá s trávou…)
Márne som vo sne bežal za ňou
Do dvoch copov si zopla vlasy (…si zopla hašiš…)
Je to už dávno preto asi (…preto v Aši…)
Nemala šajnu že viem o nej
O svoje láske prázdninovej

Dávno som zodrel všetky záplaty
Vrecká mám prázdne nie som bohatý
Len kdesi na dne krabice z topánok
Ukrývam zbierku tajných románov

Maruška leží tam celá do žlta
Fotka je stará čas ju nahlodal
Občas jej rukou zotriem smútok z pier
Čas zmizol v diaľke ako netopier

Najhoršie baby sú z Ploštína
S nimi sa neoddá nič si začínať
A potom hádam už len s Dúbravy
Pri nich sa treba rovno otráviť

Stála jsi přede mnou, jak anděl před dáblem, jakoby obrazy ztrácely rám
nelze zapomenout na ten osudnej den, kdy černý mraky přišly i k nám

Tvou duši pošpinil a tiše odešel a já se ted už jen marně ptám
proč to tak skončilo, zřejmě čas nadešel - tak sbohem princezno život jde dál

REF. Proč bojíš se mi říct, že city jsou víc, necítíš nic, když se tě dotýkám
snad tělo tvý je zmatený prosím tě víš, že dávno tě znám
Nechci v řadě stát, já měl jsem tě rád, však nemám dost sil se o tebe rvát
nevládnu vším, ale rád uslyším ze rtu větu nebudem si tu lhát

Jen důlek v polštáři a vůně tvých vlasů, je to poslední co mi zbylo
doufám, že dá ti víc lásky a svýho času konec je pohádky...bylo nebylo

Až jednou procitneš a půjdeš k oltáři s tím komu budeš chtít svý srdce dát
zkus se tam ohlídnout ty slzy na tváři budu ti u dveří ze srdce přát ....

Nádherná, ked pri mne potichu spíš, zatiaľ čo sladko snívaš, ja v skalách Ti budujem skrýš.
Nádherná, budem celú noc strážiť Tvoj dych, Tvoje ústa, Tvoj úsmev, Tvoj krik.
Si dar, ktorý v náručí nosím a splývam.

wrr wrr Maruškáá :-)