Pokec

Niečo o mne

Fialové kopce vzlétly,
v řekách hudba proudí,
stromy s odkvetlými světly
po planetě bloudí.

Domy z plynů v barvách duhy
živá voda v lázních,
živé čtverce, živé kruhy
v mozaikách básní.

Koně s křídly jako ptáci
pasou nebe k ránu,
krouží tiše nad paláci
z černých porcelánů

S mrtvými tu živí žijí
v katakombách krásy,
přebírají fantazii,
žízeň ohněm hasí.

Nevěří tu na orloje
na pověru času,
nikde ani stopa stroje
v říši modrých klasů.

Křišťálové sochy chodí
tiše za svítání,
vysmát se mé vzducholodi
promarněných přání.
---

Když v síti napětí se láme
Krčím se v koutech krájen tmou
Nač krátká spojení? Je úzko
Za okny hroty, ostny jsou

Tam někde hladiny mých tůní
A vůně džunglí mámivá
Spleť lián Lůno matky zrání
Ozvěnou dozní vá

Kam stoupá výška zdí? Kde číhá?
Dnes ptáci křídla ztrácejí
Jen sloupce nul na terminálech
Žlutá je bílá

Hra slov jak míčky Vzbuď se hloupý
Cos měl to dal jsi Nejsem Váš
Dvě pírka Píseň monzún v dálce
A ty má víc mě nepoznáš

Klopýtám estakádou síly
Sto let za vlídné náručí
Nemám a narážím kam vstoupím
Jsem sobě odnímán

Jdu zpázky k houštinám tak vlídným
Ke hrám svých džunglí o nichž sním
Zas být Zas být jak toužím Dýchám
To já se vracím
( Progress 2 )