Pokec

Niečo o mne

Som.. iná :D

Moje babička byla úžasný člověk, naučila mě hrát hru Monopoly. Rozuměla tomu, že smyslem hry je získávat. Nahromadila všechno, co mohla a nakonec se stala pánem hry. A pak mi vždy řekla tu samou věc. Podívala se na mě a řekla: "Jednoho dne se tu hru naučíš hrát.
" Jedno léto jsem hrál Monopoly skoro každý den, po celý den a toho léta jsem se tu hru naučil hrát. Porozuměl jsem tomu, že jediný způsob, jak vyhrát, je naprosto se oddat získávání majetku. Porozuměl jsem tomu, že peníze a majetek jsou cesta, jak bodovat. A koncem toho léta jsem byl víc nemilosrdný a tvrdší než moje babička. Byl jsem připraven podvádět, abych vyhrál. A na podzim jsem si s ní znovu zahrál. Vzal jsem jí všechno, co měla. Koukal jsem na to, jak odevzdala poslední dolar a skončila v drtivé porážce. Ale pak mně naučila poslední věc. Řekla: "Teď to půjde všechno zpátky do krabice. Všechny ty domy a hotely. Všechny ty železnice a firmy veřejné správy. Všechny ty nemovisti a všechny ty báječné peníze. Teď to jde všechno zpátky do krabice. Nic z toho nebylo opravdu tvoje. Nějakou dobu jsi pro to byl zapálený, ale bylo to tady dlouho před tebou, a bude to tu i po tobě. Hráči přicházejí a odcházejí. Domy a auta Tituly a oblečení. Dokonce i tvé tělo." Protože všechno, co si nahrabu, spotřebuju nebo si někam zašiju, půjde zpátky do krabice a já příjdu o všechno. Takže se musíte zeptat sami sebe, až se konečně kariérně dostanete na vrchol, až si pořídíte maximum, až si koupíte vysněný domov, až se finančně zajistíte a vystoupáte po žebříčku úspěchu na poslední příčku, na kterou se můžete dostat. A vzrušení opadne. A ono opadne.
Co potom? Jak daleko musíte po této cestě jít, než si uvědomíte, kam vede?
Takže se sebe musíte zeptat: "Na čem záleží?" --> http://www.youtube.com/watch?v=5rJfE135HEY&feature=relmfu