Pokec

Niečo o mne

Mrazík:
Co štědrý den přichystá, děda mráz je sadista. Místo dárků v košíčku,
nese dětskou hlavičku.
Ze stromečku visí střeva, z lustru zase noha levá. Tatínkovi z břicha vidle trčí,
maminka se v koutku krčí. Dojde však i na ni, mrazík jí motorovkou hlavu krájí.
Děda proklouznout se snaží, mrazík ho však chytne na zápraží. Usekne mu nohu rýčem,
dobije ho francouzským klíčem. Mrazík má teď dlouhou chvíli, kolemjdoucí z okna střílí,
Kulku chytil skoro každý, někdo bude mrzák navždy. Mrazík vyšel na ulici,
v podpaží má brokovnici. Ke střelbě má dobrý důvod, spatřil velký dětí průvod.
Čí jsou ruce, čí jsou záda, děti nikdo neposkládá. Zbytek kropí kulometem,
volaje: "Krásné svátky dětem!". Někdo se však ješte plazí,
mrazík po něm granát hází. Velký výbuch, vyšleh plamen, s dětmi je v tu ránu ÁMEN.
Kolemjdoucí trpí strašná muka, v břichu vězí cizí ruka. Mrazík v těle chvíli šátrá,
pak najisto vytrh játra. A teď, se šíleným výrazem, vylévá benzín na zem,
na plácek před školkou, kde si hrají malé děti. Děti vidí mrazíka,
každý za ním utíká. Běží jen za dědou mrázem, a ten pouští sirku na zem. Děti hoří jako listí,
mrazík zatím zbraně čistí. Tady svou práci dokonal, a teď může jít o dům dál!!!